Bydlení našich morčat
Tyto obrázky jsou ukázkou ubytování našich morčat. Chováme je ve skleněných boxech velikoti kolem 80 x 45 x 30 cm, které máme umístěny v zasklené lodžii (nahoře) i přímo v pokoji (dole). Výhody i nevýhody tohoto způsobu bydlení nechť každý posoudí sám. Nám se skleněná "akvária" osvědčila a to jak z hlediska praktického, hygienického tak i estetického. Dají se snadno udržovat a dokonale umýt - octem nebo octovou vodou vyčištěná skla září jak křišťál. Pravdou je, že chceme-li mít alespoň čelní skla dokonale čistá, vyžadují takřka denní údržbu. Avšak můžeme si tak být jistí, že naše morčata bydlí v čistotě. Nevýhodou "akvárií" je těžkopádnost při přemisťování, s čímž souvisí jejich váha a křehkost. Pokud mohou zůstat na stabilním místě, je to bez problémů. Zavěšení napáječky v jesličkách jsme vyřešili snadno, jak je vidět na obrázku:
Jako podestýlku používáme hobliny, pod něž dáváme tenkou vrstvu eko-pelet (pytel 15 kg stojí v hobby centrech kolem 85,-Kč). Ty mají výbornou schopnost absorbovat vlhkost a zejména pachy. Pročůraná podestýlka takto připravená opravdu nezapáchá! Tato kombinace je ideální pro chov v bytě. Samotné hobliny brzy zapáchají. V této kombinaci nikoliv. Kromě toho eko-pelety vysají vlkost i ze dna a vytvoří tuhé placky, které pak snadno lopatkou odstraníme a pod nimi bývá celkem čisté sklo bez všelijakých nánosů a špíny. Tu pak snadno můžeme vyčistit papírovým ubrouskem namočeným v octě, při větším znečištění přímo octem nalitým na dno a následným setřením rozpuštěné špíny papírovou utěrkou, či ubrouskem a vysušením stejným způsobem. Podestýlku vyměňujeme podle počtu obyvatelů daného prostoru jednou za dva, až tři dny. Někdy jenom v exponovaných místech, protože řada morčat si vybere kout, kam "chodí". Každopádně - máme je v bytě, nechceme tam mít hnojiště.
Co se zmíněné estetiky týče, sklo vypadá v interiéru určitě lépe, než umělá hmota nebo dráty klece. Je docela snadné je zakomponovat mezi kytky a je do nich (jistě i z nich) výhled všemi směry, což přispívá k dobrému vzájemnému pozorování. A je opravdu co pozorovat.
Kromě skleněných boxů máme ještě záložní plastboxy, které sice nedělají žádnou extra parádu, ale jsou praktické svou dobrou přenosností i skladností. Jejich nevýhodu spatřujeme v určitém pocitu stísněnosti, dané průhledným nástavcem, který prostor směrem nahoru omezuje. Ale morčata možná náš pocit nesdílejí :-) K zásadním přednostem "akvárií" i plastboxů patří bezpochyby to, že účinně brání rozhazování podestýlky a není kolem nich věčně nastláno :-) Hoblinu, či cokoliv jiného najdete jen výjimečně, což je zásadní při chovu v bytě. To se vůbec nedá říct o klecích, které sice také máme, ale dlouho již odpočívají ve sklepě, zejména z těchto důvodů. Pokud však morčata chováme v prostředí, kde rozházená podestýlka naní až takovým problémem, i klece mají své nezpochybnitelné přednosti.
Velmi důležitá je vlhkost a teplota prostředí, v němž žijí. Ideální je 15 - 20 stupňů. Pokud teplota vyleze nad 25 stupňů Celsia, je na nich vidět, že je to unavuje a necítí se dobře. Proto je třeba v létě co nejvíce větrat (pozor na průvan) a clonit okna žaluziemi, máme-li je obrácená, jako v našem případě, na jih. V zimě by pak teplota neměla klesnout pod 10 stupňů, což v pokoji nehrozí, ale zasklenou lodžii je třeba temperovat, v mrazech i přitopit topným tělískem. Vzdušná vlkost by měla být co nejmenší, což odpovídá klimatu jejich přirozenému prostředí v Jižní Americe. Snesou i nižší teplotu, ale ne při vysoké vzdušné vlhkosti.