CHS Golden Bay | naše želvy

Naše želvy vroubené

(Testudo marginata)

Od ledna 2013 s námi bydlí, kromě morčat, i želva vroubená (Testudo marginata), jenž přišla na svět v září 2012. Děkujeme za ni zkušenému chovateli kamarádovi Tomášovi. Želva má vystavený "Registrační list exempláře ohroženého druhu živočicha nebo rostliny" a je registrována na odboru životního prostředí Plzeňského kraje. Náš rodný list je proti tomu ubohým cárem papíru. Jmenuje se (jak jinak?) Poldinka. Znáte-li televizní seriál z počátku sedmdesátých let: "Taková normální rodinka", nemůžete se divit tomu, jak se jmenují :-)

Želva je úžasný tvor. Nejen, že naši planetu obývala dávno před námi, ale pokud jí chceme rozumět, čemuž se stále učíme, zjišťujeme stále víc, že má pozoruhodnou inteligenci i sociální chování. Proto k nám koncem září 2013 přibyla i druhá želvička stejného druhu, dokonce její sourozenec, pojmenovaná v rámci stejné inspirace Jůlinka :-) Z jejich projevů je zřejmé, že velmi dobře vnímají vzájemnou přítomnost, ač jsou jejich reakce nesrovnatelné s reakcemi savců, v našem případě morčat. Jejich první setkání však bylo naprosto dojemné.

leden 2013 - Poldinka v novém domově - novém teráriu

červenec 2013 - rostoucí Poldinka prozkoumává terasu. Pantofle jsou obzvláště zajímavé.. :-)

srpen 2013 - Poldinka šťastná v lese v mechu a kapradí

... a opět doma se vyhřívá se pod žárovkou

.... a 25. září 2013 jsme přivezli Jůlinku :-)

první okamžiky v novém domově první potkání se starousedlíkem - sourozencem Poldinkou

... a první kontakt Poldinky a Jůlinky - očuchání :-) Pak se šla Poldinka v klidu slunit ...

Na fotkách je vidět zřetelný nepoměr velikosti obou sourozenců, vyrůstajících v tomto případě po několik měsíců v rozdílných podmínkách, což není ani překvapivé, ani nenormální. Sourozenci se mohou svou velikostí lišit, a to dost výrazně i ve stejném prostředí.

19.7.2014 jsme obě želvy definitivně přestěhovali z Plzně do Prahy, kde mají podstatně lepší podmínky k chovu, neboť jsme jim vyčlenili mnohem větší terárium/"akvárium", které před tím obývala morčata. Především tam však mají k dispozici terasu, a to její část orientovanou na západ. Budou tak konečně mít možnost letního výběhu, který jsme jim tam vytvořili a především mnohem lepší životní podmínky. S tím jsme počítali už v rámci rozhodnutí si želvy pořídit. Inspirací pro vybudování takovéhoto letního balkonového výběhu nám byly chovatelské stránky www.euzelva.cz

Náš letní výběh pro želvy na terase:

Záměr byl jasný. Poskytnou želvám co nejpřirozenější prostředí v rámci našich středoevropských klimatických podmínek. Pro vytvoření výběhu jsme zvolili jihozápadní část terasy, kam sluneční paprsky dopadají až po poledni. Jako kritinu na podlahu terasy, která je tvořena dlaždicemi, jsme zvolili prkna, tvořící pole proložená oblázky. To kvůli drenáži. Část při okraji terasy jsme vystali různými druhy mechů. Hlavní úkryt tvoří plochá, 8 cm tlustá žulová deska z krhanického lomu, podepřená cihlami. Podlahou úkrytu je z podstatné části prkno, na nemž je položena silná vrstva různých druhů mechů, jimiž jsou vycpané i veškeré kouty úkrytu. Silná vrstva mechu skýtá dobrou možnost zahrabání i tepelné izolace. Jako ochranu jsme do výběhu umístili květináče s rostlinami, které na terase pěstujeme (smrček, rozmarýn, tymián, banánovník, netřesky - viz foto). Jako další úkryt slouží prkno položené podél západního okraje terasy, pod nímž je opět bohatá mechová vystýlka. Samozřejmostí je široká mělká miska s vodou. Podobný podklad s lignocelem pod prknem byl též občas využíván. Jako úkryt a ochrana se nám to zatím zdá jako optimální. Do budoucna tento "porost" jistě zdokonalíme obohacením dalšími polokeři, které snad dobře imitují přirozená útočiště želv a poskytují jim dobrou ochranu, snad přirozenějčí, než případná síť, či peltivo. Koneckonců - želvy nechráněnou část výběhu zatím prakticky nevyužívaly a pohybovaly se pouze v sektoru chráněném rostlinami, prknem a úkrytem pod žulovou deskou. Technická stránka výběhu se osvědčila i při intenzivních deštích začátkem září 2014, kdy drenáž byla dokonalá a želvy mohly být v suchu, když chtěly. Poldinku jsem však jednou v deštivém večeru, při světle baterky, našel bahnící se právě ve vodou prozbahněném lignocelu. Předpokládáme, že by tam nebyla, kdyby jí to nebylo příjemné ....

celkový pohled ze severní strany úkryt (žulová deska)

úkryt (detail) z jižní strany výběh ze severní strany želvy v úkrytu po žulovou deskou

výběh z jižní strany detail úkrytu detail výběhu z jižní strany

15.9.2014: želvy se ve výběhu cítí snad dobře. V deštivých dnech byly zalezlé v úkrytu pod kamenem. Jejich aktivita je přímo úměrná počasí. Dobré krmi však neodolají. Pro potravu si vždy přišly, aniž bychom je k tomu jakkoliv nutili .... :-)

Poldinka ve výběhu 14. září 2014 - už je z ní pěkněj kus želvy :-)

Jůlinka pózuje v "rekvizitách" výběhu týž den - také nám roste do želví krásy :-) "Letecký" pohled na naše krasavice

"Poldinky" 20.9.2014 na procházce po terase ...

(snímek není inscenován - jde o autentickou situaci)

► konec léta 2014 deštivý a celkem chladný, kdy želvy ve výběhu byly po většinu času zahrabány v mechu, nás přiměl k tomu (v souladu s doporučeními na příslušných odkazech), abychom "Poldinky" umístili domů do terária, které jsme pro ně nově zařídili po morčatech. Jde stále o "akvárium", v němž byly až dosud chovány v Plzni, ale nyní je mnohem větší, odpovídající jejich růstu. Takže světelné zdroje a kameny byly převezeny z Plzně do Prahy, dali jsme čerstvý lignocel, na část dna substrát pro suchozemské želvy z Hornbachu a jako bonus i mech z krhanických lesů, který jim byl "peřinou" v chladných dnech na konci léta. Světelné zdroje ReptiGlo (zdroj UV světla) i obyčejnou žárovku jako zdroj tepla, jsme napojili na časový spínač, takže ževlvy mají pravidelný světelný rytmus. Želvy zatím nechceme zimovat.

Na fotkách pózuje Jůlinka, nahřívající si hřebet a pak pasoucí zelí pekingské :-) A pak jejich nové terárium, které zabraly morčatům :-)

... a skrze sklo nového terária vyfocené želvy, pasoucí ještě na podzim vykvetlou pampelišku, kterou Jůlie miluje :-)

►14.6.2015: po rozpačitých teplotách letošního jara jsme "Poldinky" umístili do renovovaného výběhu až teď, když v sobotu 13. června byla teplota vzduchu tropická. Přestože je pak pokropil déšť, udělali jsme dobře.

►4.7.2015: tropické teploty se vrátily, pořídili jsme spoustu nových fotek našich želv ve výběhu, kde jim to svědčí .... Výběh jsme rozšířili jižním směrem.

hodování na pampeliškách výběh "vzor 2015" :-) detail výběhu "2015" (kamenný úkryt)

.... a tak trochu "filmování" :-) .... Poldinka z "kolotoče" konečně vypadla.. :-)

..... na jižní straně výběhu máme "ochranu" z větví borovice ..... květ levandule ... nic moc :-)

...... pampeliška, jitrocel, jetel, květ čekanky .... to nám jede mnohem líp :-) .........

►28.9.2015: želvy jsme přestěhovali do terária.

►22.5.2016: den s tropickou teplotou spolu s výhledem na příznivé noční teploty dalších dnů byl optimální k přemístění našich želv na letní pobyt do výběhu. Sluníčko i volnost pohybu si radostně užívaly po celé letní období.

►2.10.2016: přemístění želv z výběhu jsme lestos načasovali úplně přesně, v následujících dnech se silně ochladilo. Ve výběhu na terase strávily čtyři měsíce a pobyt tam jim bezpochyby prospěl.

►28.5.2017: noční teploty by neměly klesnout pod deset stupňů - želvy máme ode dneška opět venku

►2.10.2017: na rok přesně jsme obě želvy "uklidili" na zimu. Rozhodli jsme se, že zimu přečkají v oddělených teráriích, protože Poldinka je téměř jistě Leopold a Jůlinka je Jullien :-) Minulou zimu totiž projevovali přílišnou vzájemnou pozornost, která v relativně omezeném porostředí terária mohla znamenat boj o dominanci. Nedělo se nic dramatického, ale i kvůli životnímu prostoru budou zimovat separátně.

Leopold & Jůlie právě přeneseni do terária Jůlie převezena do nové ubikace v Plzni

V porovnání z fotografiemi z léta 2015 nám želvy hezky povyrostly. Jůlie s přehledem dorostla Leopolda. Oběma se krásně vytvaroval zadní okraj krunýře, typický pro tento druh. Jsou též znatelné lehce rozdílné barevné odstíny obou želv. Povahově je Leopold mazlivější, není problém ho hladit po hlavě. To není u Jůlie zpravidla možné. Přestože jsou to oba kluci, tak u Poldinky jsme si celkem dobře přeorientovali na Leopolda. Ale Jůlie zůstal(a) Jůlií :-) Julián nebo snad Julius nám nějak neseděl. Tak holt Jůlie - aby bylo jasno :-)

►5.11.2017: Leopoldovi zachutnaly květy jetele :-)

►5.5.2018: Leopold už je venku ... Jůlie bude následovat co nejdřív :-)

►4.8.2018: "Poldinky" si letošní horké a dlouhé léto ve výběhu opravdu užily !!! :-)

► říjen 2018: vlevo Leopold ; Jůlie v teráriu

► kvůli rekonstrukci terasy si želvy léto 2019 moc neužily. Leopold strávil venku jen něco přes měsíc, Jůlie musela zůstat celou letní sezónu v plzeňském teráriu.

►12.6.2020: želvy jsme konečně mohli umístit do venkovního výběhu.

... shledání po více, než 1,5 roce odloučení. Naposledy spolu byly do konce letní sezóny v roce 2018! Leopold byl ve výběhu o dva týdny dříve, tak se vytahuje :-) Po těchto uvítacích rituálech žijí svorně ... Na třetím snímku je Leopold vlevo a Jůlie vpravo. Otázkou je, zda si na sebe pamatují. Podle některých článků, které jsem si přečetl, by se měly želvy poznat i po delším odloučení...

►11.10.2020: léto uteklo jak voda a jsme zas pod střechou ....